Denmans, zahrada vlastněná a posledních třicet let přetvářená světově uznávaným zahradním architektem Johnem Brooksem, určitě nepatří mezi zahrady, které je možné plně docenit při povrchní a zběžné prohlídce.
Na první pohled tato zahrada o rozloze čtyři akry, nacházející se poblíž Chichestru v západním Sussexu, zaujme poklidnou a uvolněnou atmosférou. Pod tímto relaxovaným povrchem však může pozorný návštěvník snadno rozeznat inteligentní a promyšlený design, který dokonale odráží osobnosti svých tvůrců – talentované milovnice rostlin Joyce Robinsonové a průkopníka moderního přístupu k tvorbě zahrad Johna Brookse.
Joyce Robinsonová Denmans vtiskla podobu zahrady středomořského stylu, bohatě osazené suchomilnými sukulentními a stříbrnolistými rostlinami, kterým dokonale vyhovovala zdejší neutrální, štěrkovitá a dobře propustná půda. Zajímavá byla zvláště část nazývaná Walled garden (lze přeložit jako zahrada ohraničená zdí). Tato část zahrady byla vytvořena jako štěrková zahrada s naturalistickým osazením, umožňující volný pohyb přímo mezi rostlinami. Toto řešení bylo v době svého vzniku neobvyklým zahradním počinem a Walled garden se tak zařadila mezi vůbec první štěrkové zahrady ve Velké Británii.
Když pak před třiceti lety převzal tuto zahradu John Brookes do své péče, rozhodl se zachovat typickou uvolněnou, přirozenou atmosféru Denmans. Svým přístupem spíše podpořil soudržnost a jednotu zahrady tak, aby případný návštěvník při průchodu zahradou vnímal přechody mezi jednotlivými částmi (jednotlivými zahradními „pokoji“) jako plynulé a nenásilné. Inspirován prací Thomase D. Churche a Roberta B. Marxe přeformoval prostor zahrady použitím velkorysých vlnících se křivek, vymezujících plochy štěrkových cest, trávníků a prostorných záhonů.
Zvláště štěrkové cesty procházející trávníkovými plochami tak evokují představu pomalu meandrující řeky. Tento pocit umocňuje i to, že linie ohraničující štěrkovou cestu nikdy nevedou rovnoběžně, ale šířka cesty se neustále dynamicky mění.
I režim sekání trávníků se podřizuje těmto křivkám. Na některých místech poblíž štěrkových cest další linie vymezují trávník stříhající se pravidelně každý týden, od zbylé části s vyšším travním porostem, udržovaným jen jednou za tři nebo čtyři týdny. Tyto plochy jsou také podsazeny cibulovinami, jako jsou například česneky sicilské (Nectaroscordum siculum), které k nim ještě více přitahují pozornost návštěvníků.
Také další použité prvky designu jsou pečlivě promyšlené a jejich význam je mnohem hlubší, než je na první pohled zřejmé.
Obří zimostrázové koule tak například John Brooks využívá jako pohledové předěly v osazení, ukončující jedno osazovací schéma a uvádějící následující.
Neméně předimenzovaná keramická váza tvoří dominantu jednoho ze „zahradních pokojů“ a navíc také pomáhá opticky rozčlenit dlouhý průhled štěrkovou zahradou. Tuto funkci navíc umocňuje kruhové ohraničení okolního prostoru cihlovou dlažbou
Jiné keramické nádoby pak Brooks rozmístil jako rozcestníky v místech, kde se sbíhají nebo dělí cesty vedoucí do dalších částí zahrady a tím účinně vybízí návštěvníky k objevování dalších „zahradních pokojů“.
Mimo tyto obří amfory jsou v Denmans využity jako dominanty jednotlivých „zahradních pokojů“ také různé skulptury, sochy i drobnější sošky. Jejich promyšlené a citlivé zakomponování do zahradního prostoru nejen tato místa zkrášlují, ale také oživují a napomáhají k vytvoření atmosféry jednotlivých zákoutí – od zasněné zádumčivosti až po komediální nadsázku.
Neobvyklé je i řešení příjezdové cesty k domu, kterou zanořil pod úroveň okolního terénu tak, aby měl ze své pracovny výhled jen na zdánlivě jednolitou plochu trávníku.
Nejvíce je ale vliv Brooksova inovativního přístupu k tvorbě zahrad zřejmý v osazení Denmans. Zejména použití nápadných architektonických rostlin, které jsou charakteristické svými výraznými tvary nebo zajímavou texturou nebo tvarem olistění je nesporným přínosem k vytvoření atmosféry bujného a nespoutaného růstu rostlin. V této zahradě tak můžeme obdivovat například choulostivý medokvět širokolistý (Melianthus major), vyznačující se navíc sladkou medovou vůní listů. Také impozantní pryšec statný (Euphorbia characias subsp. wulfenii), dramatická dračinka australská (Cordyline australis) tvarem připomínající stromovou juku nebo exoticky působící lenovníky novozélandské (Phormium tenax) k sobě bezpečně přitáhnou pozornost návštěvníků.
Dalším dobře známým rysem návrhů zahrad Johna Brookse je také promyšlené použití velkého množství stálezelených rostlin. I tento přístup je lehce rozpoznatelný v osazení jeho soukromé zahrady. Neopadavé rostliny, tvořící kostru celého osazení, se samozřejmě nejvíce uplatňují během zimy. V tomto ročním období totiž fungují i jako pozadí pro otužilé kvetoucí rostliny. Přestože John Brooks v Denmans téměř nepoužil jehličnany, zahrada se i v mrazivých měsících může pochlubit všudypřítomnou zelení stálezelených keřů. Mezi nejvýraznější patří například chojzia trojčetná (Choisia ternata), latnatce (Ceanothus), cesmíny (Ilex), rozmarýny (Rosmarinus), skimie (Skimia japonica), arálie japonská (Fatsia japonica) nebo slizoplod (Pittosporum). Bohužel většina zde použitých stálezelených keřů by nepřežila naše kontinentální, mrazivé zimy. Nicméně i tak tento přístup může být inspirací k experimentování se stálezelenými dřevinami, pro které naše zimy nejsou problémem.
A inspirace je také tím, co si návštěvníci z návštěvy Denmans nejčastěji odnášejí. Tvorba této zahrady se totiž vždy podřizovala požadavkům kladeným na praktičnost a estetiku dnešních zahrad. Ačkoliv otevřená veřejnosti, zůstává Denmans v první řadě soukromou zahradou s funkčním řešením prostoru a velmi intimní, pokojnou atmosférou. Důsledným dělením prostoru na menší „zahradní pokoje“ se i velikostí jednotlivých částí přiblížila běžným zahradám. Navíc tato zahrada Johnu Brooksovi už více než čtvrt století slouží i jako cvičná zahrada, kde si v reálných podmínkách zkouší nové designérských nápady, použitelné v zahradách klientů.
Návštěva Denmans tak zůstává mimořádným zážitkem nejen pro zasvěcené znalce zahradního designu, ale také pro běžné návštěvníky, potýkající se s tvorbou vlastních zahrad a zahrádek a hledající nové přístupy k jejich vylepšení nebo přetvoření.
